V Kanadě se dá obecně žít v různých typech ubytování. Zatím jsme přišly na tři typy – hotel, homestay a vlastní rental.
Hotel je pro nás trošku nesmysl. Protože by se to fakt pekelně prodražilo. Třetí možnost právě v těchto dnech uvádíme do reality – hledáme vlastní apartment. Ceny se liší podle lokality, velikosti, etc. jak to je asi všude. Ceny začínají od 700-800 CAD a ve West Van se můžou vyšplhat hodně nad 1500 CAD za měsíc. Což není uplně okey.
My hledáme hlavně na vnější části Vancouveru, protože na něj máme lítačku a dál od středu bysme museli doplácet na MHD což taky není úplně cost-efficient. Vzhledem k tomu že to dělá dalších cca. 30-40 doláčů měsíčně.
Nicméně náš roztomilý homestay je do startu docela dobrá volba. Pokud máte kliku na hostitelku jako my :) Hostí nás asi tak 165 cm vysoká Filipínka jménem Jovie, která žije v Kanadě asi 18 let. Největší vtip je, že se vzdala filipínského občanství a tvrdila nám, že už je Kanaďanka :D tak jsem jí to odkýval a musel se smát jak ten život má jednoduchý. Já totiž zítra budu nejspíš Peruáncem :) Ne, vtip.
Zpět k tématu. V homestay se musí dodržovat určitý pravidla. Tyhle pravidla jsou spíš pro nezletilce etc., protože já sám jsem jich už porušil vícero. A to i za asistence majitelky, takže záleží jestli je člověk dítě nebo dospělý. Jinak nejsme v homestay sami!
Je tu další Mexikánec a Mexikánka Linda, pak Japonec Masashi. Odjíždí Číńanka Elliey a jeden fakt divnej Korejec už odjel. Nejlepší pokec je samozřejmě s Masashi. Pochází z Okinawi a furt z něj taháme rozumy o Japonsku. Většina věcí funguje uplně jinak – například pokud chcete v Japonsku dobrou práci neexistuje mít nabarvené vlasy, ale samozřejmě i to se prý mění.
Nejhorší zkušenost je s Korejci. Jejich stravovací návyky bychom jako Evropani označili lehce středověké. Mlaskání a srkání je v podstatě kontinuální činnost. No nic, přežil jsem už horší věci. Nekrkali, tak to bylo ok. Ale kdybych tu byl déle, musel bych jíst buď po něm nebo před ním.
Ani já, ani Katka, ani Masashi, no vlastně ani Jovie nechápala proč se sprchuje třikrát denně a používá tři koupelny. Každopádně jiný kraj, jiný mrav. Už se těšíme na lekci jedení jídla hůlkami.
Kdo chce jet studovat, tak se o homestay vyplatí zauvažovat. My jsme od 8:45 do 14:00 každý den ve škole. Pak jsme chvíli ve městě, třeba do čtyř pěti a pak v šest jste doma. Takže je fajn mít hotovou večeři, ráno kafe a nějaké jídlo.
A praní funguje taky, věšení funguje taky bez vlastního přičinění. Je to příjemný. Ale protože jsem už delší dobu bydlel v bytě sám s Katkou tak už nejsem tak zvyklý na sdílené bydlení jako dřív. Kdo je mladší ročník do 20 let určitě je to super,
Študáci z vysoký přepnou jen do anglického módu. Starší můžou zkusit taky kvůli novým kamarádům, nebo prostě jen zkusit znovu sharing nebo jakýkoliv jiný důvod. Určitě to je sranda dovědět se o cizích zemích přímo od příslušníků toho kterého národa.
Ahoj, tak to jsme rádi, že nejsme sami, abysme jim nekřivdili. Říkal to i náš japonskej kamarád, že to je i na něj jako docela dost.
s těma korejcema mam uplně stejnou zkušenost. v belgii jsem strávila s jedním 3 týdny, vždycky jsme se od něho snažili sedět co nejdál, protože to neskutečný mlaskání se nedalo vydržet!!! ale byl to divnej magor, tak jsem se trochu bála, aby mě třeba nezapích, kdybych mu něco řekla. jo a taky musel mít všechno jídlo absolutně sladkoslaný, takže když si dal chleba se salámem, musel na to nakydat i marmeládu, nebo nutellu. a hrozně zle se na nás díval, když se nám to zdálo divný :)