Asi za týden tomu bude přesně 1 rok co jsme opustili ruzyňské letiště a vydali se do neznáma cizí země. Odnesli jsme si 6 skromných ponaučení. Ty si nyní můžete přečíst.
První ponaučení
Vaše jazykové znalosti nejsou tak špatné jak vám v České republice tvrdí. Kanaďané nám tvrdili, že mluvíme dobře. Překvapivě rodilí mluvčí byli shovívavější k chybám. Šlo jim o to se domluvit, porozumět a to, že to nebylo zcela korektně vám odpustí. Není to váš rodný jazyk.
Druhé ponaučení
V Česku je všechno za rohem a cestování hromadnou dopravou je na velmi vysoké úrovni. Pamatujeme si živě jak nám bylo za těžko jet vlakem do Brna nebo do Ostravy, protože je to „fakt pekelně“ daleko. V Kanadě, v druhé největší zemi světa s nejméně pěti časovými pásmy pochopíte, že to je co by kamen dohodil. Pro Kanaďany jet autem pět hodin je ještě v rozumné vzdálenosti. Kromě letadel najdete pár spojů autobusem a vlakem. Jinak musíte využívat automobil. Nedá se to srovnat se střední Evropou, kde nám skoro do každé dědiny jede nějaký ten spoj, autobus nebo vlak nebo oboje.
Třetí ponaučení
Mnohem více než dříve si vážíme svého vzdělání. Měli jsem ho „kompletně“ zdarma. A získali tak lepší pozici pro další rozvoj. Po vyslechnutí jak funguje systém kanadský, kde někteří splatí svoje dluhy až v 35 letech, máme najednou pocit, že je stále o co v České republice stát.
Čtvrté ponaučení
Asi to znáte – jdete do hospody na dvě piva a po příchodu oblečení putuje do pračky a vy do sprchy, protože voníte jako popelník. V Kanadě se vám to nestane. Alespoň v Britské Kolumbii platí plošný zákaz kouření v restauracích, hospodách a kavárnách, etc. To je něco po čem se nám stýskalo asi už desátý den v ČR. Oba jsme nekuřáci a tohle pravidlo bylo naprosto geniální.
Páté ponaučení
Přestože byl Vancouver dvakrát větší město než Praha, ale přišlo nám, že lidé k sobě byli příjemnější a ohleduplnější. A kupodivu tolik vystresovaně nespěchali. Nestrkal do nás nikdo vozíkem ve frontě u kasy. V Kanadě se dalo dokonce popovídat s prodavačkou bez potíží a bez významných pohledů dalších v řadě stojících lidí. Tak nějak většina věcí plynula víc v klidu, pohodě a často s úsměvem.
Šesté ponaučení
Česko je stále hodně homogenní země. V našem státě žije cca. deset a půl milionu obyvatel z toho drtivá většina Čechů. Částečně tomu vděčíme xenofobii, režimu z temnější části historie naší země a extrémně těžkému mateřskému jazyku ve kterém nejsme ochotni tolerovat chyby. To co spojuje všechny imigranty v Kanadě je jazyk. Jazyk je klíčem k řešení řady problémů a to v Kanadě věděli velmi dobře. Naučili jsme se proto být více otevření k cizincům a být trpělivější v komunikaci česky. Čeština je opravdu těžký jazyk. V Kanadě nás každý přijal dobře a zavřel oči nad sebehorší anglickou větou.
Odpovědět