Víkend, který jsme trávili v hotelu Falkensteiner v Mariánských Lázních, jsme zakončili výstupem na horu Dyleň (940 m n. m.) v Českém lese. Hora se nachází vzdušnou čarou asi tak 15 kilometrů od Mariánských Lázní.
Dobrý výchozím bodem pro výstup na druhý nejvyšší vrchol Českého lesa je z obce Vysoká, kam vede odbočka ve Staré Vodě na tahu z Mariánských Lázní na Cheb.
My jsme auto zaparkovali u starého kostelíka, ze kterého zůstalo pouze obvodové zdivo. Rychle jsme se převlékli do oblečení do přírody, připravili batoh a vydali se na cestu.
Přímo z Vysoké se můžete okamžitě vydat po zelené turistické značce směrem do mírného kopečka po asfaltové cestě, která nakonec ústí do lesa. Cesta na vrchol vede po asfaltové cestě. Na to, že jsme v relativně zapomenutém koutě Česka, je betonka velkým luxusem.
To by nemohlo být místo ovšem spojeno s pohnutou historií Česka. Hora Dyleň měla za bývalého režimu strategický význam. Byla zde vybudována odposlouchávací a monitorovací budova s trvalou osádkou. Po sametové revoluci osádka ztratila význam. Stále ještě jsou patrné úpravy kvůli tzv. železné oponě, která procházela jen nedaleko od vrcholu Dyleň.
Po výstupu na samotný vrchol nečekejte vřelé přijetí. Uvidíte polorozpadlý vojenský objekt, který musíte klestím obejít, abyste se dostali na druhou stranu hory a měli alespoň částečný výhled do krajiny okolního Bavorska, které se rozkládá hned cca 500 metrů od vrcholu hory.
Střed Evropy
Nedaleko se však ukrývá mnohem zajímavější místo. Napoleon Bonaparte zde roku 1805 totiž vyhlásil zeměpisný střed Evropy. Dodnes tuto událost připomíná kamenný sloup na onom místě.
Samozřejmě dnes víme, že střed Evropy leží na různých místech, a to podle toho, jak si nadefinujeme střed Evropy. Jednotlivé zdroje udávají až kolem 20 míst, které jsou podle odlišných definic právě hledaným středem Evropy.
Ke středu Evropy se dostanete od vrcholu Dyleň po červené trase. Projdete i okolo několika studánek.
Cestu zpět do Vysoké si můžete zvolit buď stejnou nebo vycházku prodloužit přes Napoleonův hraniční kámen, který zde zanechal Napoleon. Na kameni jsou dva letopočty – 1813 a 1844. První rok udává období, kdy Napoleon nechal hledat střed Evropy a druhý upozorňuje na rok ustálení hranice mezi Českým královstvím a Bavorskem.
Výhoda návratu po červené trase je i ta, že půjdete kolem zbytků původní zdejší horské chaty z roku 1926, která zde byla vybudována i s bazénem. Byla však zničena po druhé světové válce a nakonec v roce 1947 a 1948 stržena. Vrchol pak na 40 let obsadili vojáci. Nyní sílí tendence o její obnovení.
Odpovědět