Pokračujeme dál s poznáváním kuchyní z nejrůznějších koutů světa! V sobotu přišla na řadu brazilská restaurace Boteco, která nám byla doporučena mojí brazilskou kamarádkou Aline jako jedna z nejlepších variant, kam jít tady ve Vancouveru.
Restaurace Boteco leží na 2545 Nanaimo street a nejlépe se k ní dostanete z Commercial Broadway autobusem. Pro nás na této restauraci už od začátku bylo super to, že bydlíme 5 minut pěšky od ní:) Restaurace je zabudovaná v rodinném domě, kde dole v přízemí je normální restaurace a nahoře v domě celá rodina bydlí. Majitelé jsou samozřejmě Brazilci, jak jinak.
Restaurace je to malinká a většinou budete potřebovat rezervaci, abyste se tam mohli k večeru najíst. My jsme vyrazili v sobotu a mělo to své výhody i nevýhody. Menší nevýhodou-výhodou byla živá hudba, přesněji řečeno brazilská country music. Tím, že je restaurace malinká, hudba moc hlasitá, neslyšíte ani to, co vám říká soused vedle vás. Naopak si můžete užít opravdovou brazilskou atmosféru. S Aline přišla ještě jedna její brazilská kamarádka a ta má tuto restauraci jako druhý domov. Doporučila nám tam jít znovu ve čtvrtek, nebo v sobotu (to se tam tančí samba – tak uvidíme:)
Aline nám doporučila dva předkrmy a dvě hlavní jídla. Brazilské pivo sem bohužel nedovážejí, takže jsme si dali jejich nealko:)
NAŠE MENU
Coxinha – osmažené kuřecí masové kuličky, ve kterých byla, bych řekla, bramborová kaše, nějaké bylinky a kuřecí maso
Pão de queijo – pečené parmazánové kuličky (prý je tento předkrm na každé brazilské oslavě)
Picanha – naložené hovězí maso osolené v hrubé mořské soli upečené jako steak, s rýží, černými fazolemi, osmaženým banánem a Farofa (těžké k vysvětlení, ale je to vlastně taková opečená mouka, který je z rostliny jménem Manioc) a Mandioca (osmažený kořen té rostliny Manioc – chutná to podobně jako naše brambora)
Feiojada – podušené vepřové maso s černými fazolemi s uzenou klobáskou, podávané s autentickou brazilskou rýží, Farofou a pálivým zeleninovým salátem
Guaraná – nealkoholický drink, který je velmi známý po celé Brazilíi (chutná podobně jako Redbull)
A pak jsme to zakončili pivem Granville Island, který bylo tedy kanadské.
Když jsem viděla, jak mi přistál na stole ten velký středně propečený steak masa, musela jsem jásat. Avšak v polovině jsem ho hrdě odevzdala Pavlovi, aby jídlo dojedl – jako obvykle:) Z předkrmu mě nadchli ty parmazánové kuličky, Pavla naopak kuličky z masa. Hlavní jídlo bylo super, chutnalo nám oběma. Shodli jsme se na tom, že z toho, co jsme tu zatím vyzkoušeli, se to nejvíce přibližovalo evropskému stylu.
Máme i pár fotek, ale opravdu ve špatné kvalitě. V restauraci bylo špatné světlo, pak skoro žádné a tam, kde jsme my, to nás fotila už z předchozí akce trošku napitá brazilka, tak to tak dopadlo:) Máme jí jít za 14 dnů na oslavu narozenin, tak jsem na to zvědavá.
To bohužel právě není. Hodně našich kamarádů by chtělo ochutnat českou kuchyni, ale smůla. Česká restaurace tu existovala, ale je teď zavřená. Už byly požadavky, ať jim něco uvařím, ale to bych si musela koupit víc nádobí (moc toho nemáme totiž) a musela bych hodně hledat, abych našla české ingredience. No a nejdůležitější – svíčkovou jako od maminky fakt neudělám a nechci jim zkazit představu o české kuchyni:)) Jinak, existují tu nějaké shopy, kde se prodávají evropské věci, ale ještě jsme tam nebyly.
je tam i nějaká česká restaurace, že byste taky někomu udělali průvodce do naší kuchyně?