Už dlouho jezdíme na výlety jen do Čech a tak jsme si řekli, že vyrazíme někam, kde jsme ještě nikdy nebyli a volba padla na Jeseníky.
Mimochodem to bylo jedno z dobrých rozhodnutí za pět minut dvanáct. Původně jsme chtěli jet na padesátý karlovarský filmový festival ale po zdravé úvaze jsme jej rychle vyměnili za méně peoplefobické Jeseníky.
Na výběr byla spousta možností, kam vyrazit. Nakonec jsme se rozhodli vyjet v sobotu ráno, dojet na Ovčárnu a dojít na Petrovi Kameny, v neděli vyběhnout na Praděd a pěšky se vrátit až do kempu v Ludvíkově jen kousíček za Vrbnem pod Pradědem. A protože jsme měli ještě jeden den prodlouženého víkendu, tak jsme měli v plánu objevovat i Rejvíz a jeho rašeliniště. Plán to byl skvělý, ale hned první den dostal trhlinu!
Do Karlovy studánky jsme dorazili bez potíží a vydali se autem směr Ovčárna. Za odbočkou nás přivítala závora. Až na místě jsme se dozvěděli, že vyjet až na Ovčárnu stojí 250 Kč za auto.
Tak jsme znovu udělali dobré rozhodnutí a šoupli auto na přilehlé parkoviště. Odtud jsme se vydali na sedm kilometrů dlouhý okruh na protějším hřebeni proti Pradědu, Lyře a Žacléři směrem přes Liščí Vrch. Při cestě se vám naskytne několik možností na pěkné výhledy na okolní již zmíněné hory. Cesta částečně vede lesem a tak je vhodná i pro takové parno, které panovalo první červencový víkend.
Okruh jsme prošli rychle, a tak nám zbyl čas v rychlosti prozkoumat i Karlovu Studánku jenž platí za klimatické sanatorium s čerstvým a čistým vzduchem s nízkým obsahem prachových částic.
Kromě tohoto neviditelného benefitu můžete ochutnat zdejší Maxmiliánův železitý minerální pramen, který má i léčivé účinky. Chutná opravdu jinak než běžné minerálky a stojí v pěkném dřevěném pavilonu, takže jeho návštěvu a ochutnávku doporučujeme.
To je z prvního dne asi vše, kromě ubytování se v kempu a párpivínek.
Jeseník – den druhý
Druhý den jsme si naplánovali popojet autobusem do Karlovy Studánky, zast. Hvězda a odtud se nechat dalším spojem vyvézt na Ovčárnu.
Z Ovčárny jsme se již pěšky doťapkali na vrchol Pradědu, kde stojí vysílač s hospodou. V hospodě moc ochotní nejsou, tak se prosím nedivte. Stavba připomíná svým tvarem nádhernou stavbu na vrcholu Ještědu, ale jen vzdáleně.
Na Praděd vede betonka, která je bohatě obsypaná stolky pro turisty, kde si můžete vychutnat chladnější podnebí hor a přitom se posilnit nějakou tou dobrotou.
Po výstupu na Praděd se dá jít zpět a obdivovat například Petrovi Kameny.
My se ovšem vydali po červené turistické trase směrem na Švýcárnu. Od odbočky končí úhledná betonka a začíná stará asfaltka mísící se se šotolinou.
Na Švýcárnu to jsou asi tři kilometry a tak se nemůže stát, že byste nedostali chuť na pivko a polévku.
To doporučujeme, jednak doplníte energii, a taky se podíváte na vnitřek nejstarší horské boudy celých Jeseníků. Nebudeme vás napínat, jde o docela standardní horskou chatu, ale to pivo za to stojí.
Venku ještě v úctě můžete obdivovat mohylu horolezců pocházející z dané oblasti, kteří zemřeli v různých horách při výstupech.
Asi poutavější shledáte nádherný výhled na sedlo Velký Jezerník. Až se pokocháte, pokračujte za chatou směrem do kopce po modré turistické značce.
Po krátkém stoupání začíná dlouhé a táhlé klesání k toku říčky Střední Opavy. Sestoupíte okolo 500 výškových metrů. Rozeznáte to jednak na teplotě, ale taky hlavně na nohou.
Okolo říčky se pokračuje již poměrně volnou chůzí do Vidlů. Z Vidlů je to do Vrbna dalších deset kilometrů, takže dohromady za den urazíte přes 25 km.
Z Vidlů vede modrá značka po normální státní silnici, tak prosím věnujte pozornost provozu. Kousek před Vrbnem se dá uhnout po zelené do lesa. Ovšem to nedoporučujeme.
My tudy šli a cesta i v tak suchém období byla blátivá a docela zarostlá. Jednoduší je s opatrností pokračovat po silnici.
Třetí den: Rejvíz
Poslední den byl dnem návratovým a relaxačním zároveň. Po snídani jsme složili stan a vydali se na prohlídku Rejvízu. Je to jedno z dalších jedinečných míst, protože se jedná o rašeliniště s výskytem i endemických rostlin.
U Rejvízu resp. přístupové cesty k jezírku uprostřed rašelinišť je parkoviště, které je placené, 40 Kč a můžete tu stát celý den.
K jezírku vede naučná stezka, která vám prozradí všechny detaily o rašeliništi, fauně i floře. Vstup k jezírku je asi 20 nebo 40 korun.
Po prohlídce jezírka a procházce zpět jsme zamířili rovnou do přilehlé restaurace na polévku. A následně již vyrazili směr Praha.
Ubytování v kempu v Ludvíkově
Kemp se nachází v Ludvíkově, což je ves asi 500 metrů jižně od Vrbna nad Pradědem. A je dobrým výchozím bodem pro okolní výlety. Z Ludvíkova jezdí i autobus směrem Karlova Studánka nebo na parkoviště, odkud jezdí autobus směrem na Ovčárnu.
V kempu si můžete vybrat buď chatku nebo si na volném prostranství postavit stan vedle auta.
V kempu je k dispozici umývárna, malá kuchyňka s lednicemi pro hosty a malá hospůdka, kde točí Svijany.
Takže se dá nocovat bez potíží, voda teče teplá i večer, umývárny by snesly rekonstrukci a pivko po celém dnu jen pár metrů od stanu hodně potěší.
Takže pokud se řadíte mezi standardni výletníky, tak pak vás nic nemůže překvapit.
Líbil se vám článek? Tak ho sdílejte na vašich Facebookách a Twitterech? Něco nám tu chybí nebo máte otázku? Šup s ní do komentářů pod článek.
Odpovědět