V Irsku jsme byli „jenom“ 15 dnů, ale i tak se nám do paměti vrylo několik postřehů, které na nás tahle země zanechala. Našlo se jich hned jedenáct a vy si je teď můžete přečíst.
- Fast-foody jsou jednoduše všude. Přestože by i zatvrzelý řízkoláskař mohl pojmout podezření, že v Čechách a od něj směrem na západ probíhá něco jako malá stravovací revoluce, tak v Irsku to tak žhavé není. Jistě, můžete jít do vybraných restaurací pro foodies, ale my stáli spíš o poctivou irskou hospodu s tradičními pokrmy. Prostě to co jedí běžní Irové. Jaké zděšení se nás zhostilo, když jsme zjistili, že sehnat opravdu irskou putiku s irskou baštou hodný uložit jako 13. úkol pro Herkula. Irové holdují fast-foodu, ať už se hamburgrů nebo sendvičů týče. Většinou s hromadou hranolek a fritovaných cibulových kroužků. Jestli doma vaří domáčtější pokrmy jsme přímo nezjistili, ale při pobytu přes AirBnB jsme toho dojmu nenabyli. Nakonec jsme, slovy dvakrát, ochutnali dvě jídla z irské gastronomie a byly fajn.
- Ano, jezdí se vlevo. Jestli chcete jezdit, tak určitě zvažte své řidičské schopnosti. Vše je obráceně včetně řazení, zrcátek a kruhových objezdů vyjma řazení pedálů u podlahy. Vskutku si na to dávejte pozor, protože i na přechodu se budete mít tendenci dívat na špatnou stranu a může se tak pro vás taková chyba stát fatální.
- Nemá cenu čekat na sušší období, takové není, spíš sledujte teploty. Než jsme vyrazili do Irska, někde v nějakém chytrém průvodci jsem se dočetl, že v Irsku prší průměrně 225 dnů v roce. To znamená, že prakticky neexistuje šance, že by vám i jen pár dnů nesprchlo. Na druhou stranu, krajina se skvěle zazelená a většinou se jedná o přeháňky, které se rychle přeženou. Sledujte spíše teplotní intervaly, které jsou pro vás příjemné. Pršet spíš bude než že ne.
- Elektrické zásuvky jsou jako v Británii, takový divně placatý. Budete potřebovat adaptér a u některých nezapomeňte, že mají extra vypínač. Nabíjení telefonu nebo notebook zkontrolujte na displeji přístroje nebo kontrolní diodu na telefonu, že se skutečně nabijí. Není nic horšího než hodinu po nabíjení zjistit, že jste na tom ještě hůře, než když jste začali.
- Irsko není země pro chudý cestovatele. Přesunování z jednoho místa na druhé nepatří mezi laciné záležitosti. Vlak i bus jsou docela drahé, ale pokud počítáte jen v EURech, tak se to dá zvládnout. Horší pak je, když máte v hlavě kalkulačku a dokážete pekelně dobře násobit. Irská cenotvorba je kapitola sama pro sebe. Nemůžeme říct, že bychom nějak zjistili, jestli je levnější jezdit busem nebo vlakem. Vždy radši zkontrolujte aktuální ceny na webech pro bus – www.buseireann.ie nebo vlak – www.irishrail.ie.
- Na pořádnou motyku si počkejte do Čech. Pivo stoji něco mezi 4 a 6 EUR a je v zásadě jedno, které pijete, ale pořádná motyka vyjde v Irsku na docela slušný obnos. Nakoupit v supermarketu je levnější, ale příliš to nevylepšíte. Zvažte cidery, u nás obecně jsou slabší, ale v Irsku mají i k šesti procentům alkoholu. Víno jsme moc nekoumali, ale vzhledem k tomu, že drtivá většina je import, tak to nebude ani jako “víno pro Pražáky”.
- Wi-Fi sem, Wi-Fi tam. V Irsku je hodně piva, zeleně, zpěvu a taky Wi-Fi sítí. Jsou v DARTech, v dálkových vlacích a busech i v lokálních šourácích v poslední irské iteraci zakopaných Kotěhůlek. Samozřejmostí jsou už kavárny, některé puby no a světe div se náměstí a nejrušnější ulice. Jojo, Irsko fandí internetu a to doslova.
- Svět upozornění. Mind the gap! Mind the step! Mind the head! Don’t put your feet on the seat, thank you! Wet floor! Už jsme vyšli ze cviku z kanadského drilu. Asi všude najdete gadzilion cedulek a upozornění na co si máte dát bacha. Samozřejmě to s vámi myslí dobře, ale i se sebou, protože kdybyste uklouzli a ta cedule tam nebyla, nedej bože kdybyste se logicky ptali, proč tam nebyla, když jste tam mohli uklouznout a světě div se, že jste fakt kopyta co nevidí mokrou podlahu a pořádně jste se tam fakt rozmázli. Pak byste je mohli třeba žalovat o obrovský balík. Za pár dnů už vám to nepříde zvláštní.
- Praktická rada na závěr – restaurace mají většinou dvoje menu – menu na oběd a večeř, a také sit-down a take-away menu. Pochopitelně menu na večeři a sit-down menu je s řádově o třetinu až polovinu vyšší cenovkou. Tak bacha abyste nebyli zaskočeni jinou cenou, než jste očekávali po proštudování menu u vchodu.
- Irové jsou přátelští a dobrosrdeční. Ano, je to tak. Připadali jsme si zase jako v Kanadě. Lidé se většinou usmívají, když nevíte a mácháte bezradně kolem sebe mapou, tak se sami zastaví a rádi pomohou. Jen velmi málo jsme s setkali s neochotou, spíš to bylo naopak, že k nám byli lidé tak milí, že se nám zdálo, že to snad ani není možné. Takže z tohoto pohledu nás Irsko strašně nadchlo.
- Irové jsou gambleři. Sází na vše, hlavně na koně. Je to skutečně tak. Množství sázkových kanceláří nás poměrně překvapilo a všechny televizní obrazovky v pubech a restauracích ovládají sportovní přenosy, záběry a záznamy závodů koní, hurling nebo ragby, a to jak na lokální, tak světové až mezinárodní úrovni.
Doufám, že budeme schopní dodat ze všech zemí, které navštívíme podobný „report“. Některé jsem si četl po několika měsících a musím říct, že to patří mezi ty nejlepší příspěvky. Snad nebude smrdět když povím, že jsem v to doufal :)