Přestože jsme na Srí Lance zůstali jen pár dnů kvůli nepřízni počasí, i tak nám to dalo pár informací o tom, jaké vybavení do takových podmínek pro trošku pohodlnější fungování v této zemi.
První věc, kterou můžeme doporučit je moskytiéra, použili jsme jí okamžitě první noc, protože ubytování moskytiéry mít mělo, ale nakonec prostě nemělo. Pokoj vypadal docela v pohodě, později večer se najednou v pokoji objevil první komár a pak další. A obecně vzato se na Srí Lance vyskytují nemoci jako malárie nebo horečka Dengue. Pro slabší, oslabené a nemocné jedince může být tato nemoc bohužel smrtelná. To je asi hlavní důvod, proč moskytiéru doporučujeme, i když se většině lidí problémy vyhnou, my nechtěli čekat až si vytáhneme Černého Petra.
My jsme měli s sebou moskytiéru od Sea to Summit Nano Mosquito Net pro dvě osoby. Ta síť je fajn. Pokryje i velké dvoulůžko a s dvoulůžkem ve stanu by moskytiéra neměla vůbec žádný problém. fajnová je skládací tyčka, která roztáhne moskytiéru trochu do šířky (existuje i impregnovaná – tato). Ale pro ještě lepší výkon bychom doporučili možná tuto moskytiéru – Sea to Summit Box Net Double, která nemá pyramidový tvar ale tvar krychle. Nevýhodou ovšem pak může být instalace a na to je třeba myslet. Přichytává se ve čtyřech rozích a je trošku těžší než ta pyramidová.
Další věcí je vložka do spacáku nebo žďárského vak, eventuálně nejjednodušeji povlečení IKEA. Na Srí Lance, podle toho kde budete spát, je stále ještě možné bohužel potkat svrab. Úskalím je, že si ho odvezete většinou až domů, kde teprve poznáte co je to za nepříjemný zážitek. Lze se mu vyvarovat tak, že pokud máte pochybnosti o čistotě toho na čem spíte, tak že si na lůžko dáte svou vlastní vložku. Dobře nám posloužily vložky do spacáků od Sea to Summit. Byly by naprosto ideální, kdyby nebylo i v noci takové dusno. Přesto uvádíme přesný model, který jsme používali – jedná se o Sea to Summit Expander Liner Traveller.
Vložka je fajnová, jemná a elastická. Její tvar je univerzálnější obdélník namísto spacákové mumie. Nohy tak nemusíte mít celou noc u sebe jako v mumii, ale můžete se ve vložce otáčet vrtět a převalovat jako skoro pod klasickou peřinou. Navíc má kapsu na polštář, takže vám nebude v noci „utíkat“. Ještě než jsme jeli, tak jsme přemýšleli také nad žďárského vakem, ale kvůli prodyšnosti jsme raději volili vložku do spacáku. V neposlední řadě – dá se vyprat a opakovaně využít i pro svůj skutečný účel nebo pro horké dny při letním stanování.
Úplně prapůvodně jsme si chtěli vzít levná povlečení z IKEA a ty po procestování vyhodit do odpadu. Ale to jsme udělali jen v Mexiku, protože jsme měli docela málo věcí sebou, a tak nás nemrzela celkem velká a objemná povlečení IKEA. Ale i to je low-cost varianta. Typicky najdete ve všech obchodních svatostáncích IKEA :)
Dobrý opalovací krém – ač se to nezdá, my jsme se skoro spálili při zamračené obloze, dešti a bleskových a rychlých přeháňkách. Na obličej patří vyšší faktor, na tělo může být nižší faktor (nemyslíme tím samozřejmě faktor číslo šest v oleji).
Silný a účinný repelent – přes většinu dne ve většině oblastí nic nehrozí. Ale ráno a večer samozřejmě tak jako u nás v lesích a porostu je samozřejmě větší šance potkat komáry a další bodavý hmyz. Velmi účinným prostředkem jsou repelenty s vysokým obsahem látky DEET. Ta byla objevena již za druhé světové války, pro komerční účely byla uvolněna až v druhé polovině 50. let.
Každopádně dbejte doporučení jako je nenanášet na spálené části kůže, protože to opravdu pálí :) a docela dost. Vyzkoušeli jsme to na sobě. Takže pravdivé budou pravděpodobně i doporučení co se funkčního oblečení týče, repelent by s nimi neměl přijít do styku. My měli tři různé lahvičky, různě silné – jako příklad může sloužit repelent od firmy Life Systems – Life Systems Expedition Plus 100+.
Deštník nebo pončo. Asi překvapivě velmi důležitým pomocníkem se může stát dobrý deštník. Ne, že bychom nějak zavrhli membránového bundy Gore-Tex, ale v tom vlhku a dusnu prostě ani Gore-Tex vlastně „nestíhá“ a když už se nebudete koupat v kapkách deště, tak zaručeně v kapkách vlastního potu. Jistým kompromisem, který jsem používal hlavně já bylo právě pončo.
Velmi jsem si oblíbil jeho snadné a pohotové nasazení, nezaskočila mě ani blesková průtrž mračen, přestože jsem měl 28 litrový batoh stále na zádech. Stačilo přehodit zadní část, protáhnout hlavu a nezaskočilo mě nic. Při dešti jsem si po bocích sepnul pončo k sobě a pro ruce tak vytvořil obří tunely. Při slabším dešti jsem to ani nezapínal a pončo relativně dobře větralo na to že bylo vinylové. Pončo pro armádu vyrábí Mil-Tec a sahá cca. ke kolenům a to mám 191 cm. Dá se tedy očekávat, že menší postavě zakryje í část lýtek.
Odpovědět